Slovní druhy :
ohebné X neohebné
ohebné - skloňujeme nebo časujeme
skloňování: koncovka se mění s pádem - podst. jména, příd. jména, zájmena, číslovky
časování - koncovka se mění s osobou - slovesa
Podstatná jména: skloňujeme podle příslušných vzorů - tři rody: mužský , ženský, střední
! některá podstatná jména rodu mužského kolísají mezi vzory životnými a neživotnými : ledoborce X ledoborci, ukazateleX ukazatelé, mikrobyX mikroby, slanečky X slanečci
! některá podst. jména rodu mužského označující živé osoby či zvířata se skloňují podle neživotného vzoru HRAD - lid, dav, zástup ( Zástupy stály.)
! některá podstatná jména označující neživé věci se skloňují podle životného vzoru - PÁN ( sněhulák, bubák, strašák..)
! podstataná jména - lidičky, rodiče, koně mají shodu podmětu s přísudkem jako životná podstatná jména : Lidičky stáli.
! některá púodstatná jména rodu ženského kolísají mezi vzory - píseň a kost ( lodě i lodi)
! podstatná jména stř. rodu zakončená na -ko, -ho,- cho mají v 6. páděmn. čísla obvykle koncovku - ách (políčkách,)
Podst. jména - úpomnožná, hromadná, látková
- většina podst. jmen má tvary pro číslo jednotné i množné
Pomnožná - mají pouze tvary čísla množného. Pojí se s číslovkou druhovou. ty patery kalhoty, troje dveře, dvoje housle, Pardubice, vrata, ústa .......
Podst. jména hromadná : mají tvary jednotného čísla, označují více věcí téhož druhu : bývají tvořena příponou -í, -stvo, -ctvo, - oví, - ina př.: rolnictvo, dubina, stromoví, kamení ......
Látková - tvarem čísla jednotného označují látku bez ohledu na množství př.: voda mouka .....
( pozor dvě vody -dva druhy vod, nebo dvě lahve)
Podstatná jména konkrétní X abstraktní
Konkrétní - označují kteroukoliv osobu, zvíře a věc ( obecná město, kočka, matka)
Abstraktní - označují vlastnosti, děje a vztahy (srděčnost, láska, přátelství...)
Některá podstatná jména mají význam konkrétní i abstraktní př.: psaní -dopis i oči, uši - očí, uší, očím uším, oči, uši, očích, uších,očima, ušima ! k
činnost, vláda - osoby i činnost)
Podstatná jména označující části těla - oči, uši, ruce, nohy, kolena, ramena prsa
koncovky přídavného jména, zájmena a číslovky se v 7. pádě množ. čísla přizpůsobují koncovce podst. jména př.: s dlouhýma ušima, mezi čtyřma očima...
Přídavná jména :
- vyjadřují vlastnosti podst. jmen nebo je blíže určují, jsou to ohebné slovní druhy.
ptáme se otázkou: jaký, který, čí?
Tři druhy příd. jmen - tvrdá, měkká, přivlastňovací
Tvrdá - mají v 1.-p. č.j. tři koncovky protvary jednotlivých rodů: -ý, -á,-é
Měkká - mají v 1.p.č.j. ve všech rodech stejnou koncovku: - í
přivlastňovací - tvoří se od podst. jmen označujících osobu či zvíře . př. otcův kabát, Alíkův štěkot.....
mají přípony -ův, ova, -ovo
- in, -ina, -ino
! Pozor - rozlišuj přídavná jména přivlastňovací a podst. jména : Karlovi bratři ( čí?) X jdu ke Karlovi.
Stupňování příd. jmen:
většina příd. jmen může vyjadřovat trojí míru vlastnosti- můžeme je stupňovat.
1. st. 2. st. 3. st.
přípona - ější, - ejší, - ší, - í předpona nej + 2. st.
! Nepravidelné stupňování : dobrý - lepší, zlý - horší, velký - větší, malý - menší,
Jmenné tvary příd.jmen:
- některá přídavná jménatvrdá mají v 1. a 4. pádě také tvary jmenné ( vedle složených)
1.p.č.j. rod. mužský - zdráv rod ženský - zdráva rod stř. - zdrávo
1.p.č.mn. zdrávi (ti muži) zdrávy (ty ženy) zdráva ( ta děcka)
zdrávy ( ty -neživ)
4. p.č.mn. zdrávy (ty) Viděl chlapce běhat bosy. zdrávy ( ty) zdráva ( ta)
Jmenné tvary se používají v přísudku jmenném se sponou a v doplňku.Př: Chlapci jsou zdrávi. Dívky jsou zdrávy.
(doplněk- Chlapec se cítil zdráv.)
! přídavné jméno rád, ráda, rádo - má pouze tvary jmenné !
Zájmena -
sama neoznačují název osoby věci nebo vlastnosti, jen zastupují podst. a příd. jména nebo na ně ukazují . Jsou
ohebným slovním druhem. Určujeme u nich druh, pád, číslo a u některých rod.
Rozeznáváme druhy zájmen: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá,záporná, vymezovací
Osobní: označují 1.,2.,3. osobu čísla jednotného a množného: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona a zvratné se
Přivlastňovací: přivlastňují první, druhé nebo třetí osobě - můj, tvůj, náš, váš, jeho ,její, jejich a zvratné svůj
Ukazovací: ukazují na určitou osobu, zvíře, věc nebo vlastnost - ten, ta, to, tento, tenhle, onen, takový
Tázací: tážeme se na osobu, věc nebo vlastnost, stojí na začátku (uvozuje) věty tázací- kdo? co? jaký? který? čí?
Vztažná: připojují k sobě věty v souvětí- kdo, co, jaký, který, čí, jenž
Neurčitá: neurčují blíže, o kom nebo o čem je řeč, nebo to určují jen obecně- někdo, něco, některý, něčí, leckdo, lecco,
leckterý ,ledakdo, kdokoli, kdosi, cosi, kterýsi
Záporná: popírají existenci osoby, věci nebo vlastnosti - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný
Vymezovací: jsou zájmena, kterými se vymezuje totožnost,individuálnost nebo úplnost označované skutečnosti-
týž / tentýž, sám, každý, všechen
Skloňování zájmen ten, náš (váš)
4.p. tu naši x 2.,3.,6.p. té naší ( u vzoru náš je krátké i tam, kde je u vzoru ten samohláskakrátká nebo ě),
7.p.č.mn. - těmi našimi)
podle vzoru ten se skloňují ukazovací zájmena tento, tenhle, onen
podle vzoru ten se skloňuje zájmeno kdo (někdo, kdosi, ledakdo, nikdo ....) rozdíl je v 7. p. - tím, ale kým
podle vzoru náš se skloňuje zájmeno co (něco,cosi, ledaco, nic.....), ve 4.pádě má zájmeno co i tvar nač, zač, oč.
Zájmena vztažná
Skloňování vztažného zájmena jenž, jež, jež
mužský ženský střední
1.p. jenž (chlapec) jež (dívka) jež ( děvče)
2.p jehož jíž jehož
3.p jemuž jíž jemuž
4.p jehož, jejž (chlapec) již jež
jejž (les)
6.p (o) němž (o) níž (o) němž
7.p jímž jíž jímž
množné číslo:
1.p již (chlapci) jež (dívky) jež (děvčata)
jež ( lesy)
2.p. jichž
3.p. jimž
4.p. jež
6.p. (o) nichž
7.p jimiž
! Po předložkách je na začátku tvarů zájmena jenž (jež, jež) n - jako u zájmen on (ona, ono)
Číslovky
- jsou slova vyjadřující počet, pořadí množství druhů, kolikrát se něco vyskytuje
:- rozlišujeme číslovky určité a neurčité
Druhy číslovek - základní, řadové, druhové, násobné
Základní - kolik? řadová - kolikátý? druhová - kolikerý?, kolikery ? násobná - kolikrát? kolikanásobný?
! Tečku píšeme za číslovkami řadovými (24.října), nepíšeme za letopočtem ( rok 2019) za datem ve zlomku ( 24/11)
je-li číslovka za stránkou, kapitolou, cvičením ( str. 21) !
Skloňování :
1.p. a 4.p. dvě, obě, dva, oba
2.p. a 6.p. dvou, obou
3.p. a 7.p. dvěma, oběma
jeden - podle vzoru ten
tři, čtyři - podle vzoru kost (2.p. tří, třech - hovorové., čtyř, čtyřech - hovorové, 7.p. třemi, čtyřmi)
pět ( až 99)- má jen tvary pět, pět -i,
sto ( město i nesklonné), tisíc ( stroj) milion ( hrad)
Psaní: 21 - dvacet jedna (chlapců), jedenadvacet (chlapců), dvacet jeden (chlapec)
950 - devět set padesát
!!! Pamatuj - 24 - pokud čteme nejdříve desítky a poté jednotky, zapisujeme je jako dvě slova dvacet čtyři
- 24 - pokud čteme nejdříve jednotky a poté desítky, zapisujeme jako jedno slovo čtyřiadvacet
Slovesa
- jsou slova, která vyjadřují děj, tj. činnost, stav, změnu stavu
- jsou slova ohebná, časují se
Určujeme u nich : osobu, číslo, (tři osoby pro jednotné a množné číslo), způsob ( oznamovací, rozkazovací,podmiňovací),
u oznamovacíhozpůsob čas (minulý, přítomný, budoucí)
rozlišujeme:
- slovesný tvar určitý ( může vyjádřit osobu a číslo)
- slovesný tvar neurčitý ( nemůže vyjádřit osobu a číslo - infinitiv, příčestí činné)
- slovesný tvar jednoduchý - je vyjádřen jedním slovem : spí, směje se, lež, směj se,
- slovesný tvar složený - je vyjádřen dvěmy nebo více slovy - smál jsem se, přáli bychom si, odešel jsem....
!!! všechny tvary sloves v minulém čase jsou složené - stál, stáli
- slovesné tvary zakončené na -l, -la, -lo, -li,-ly,- la se nazývají příčestí minulé
