téměř celého půl roku uteklo jako voda a já jsem při tom shonu ani nestačila poděkovat Vám za podporu a spolupráci.
Celé toto období i období druhé poloviny loňského školního roku bylo pro Vás jistě velmi náročné. Věřte mi, že pro nás, učitele, to bylo také období velmi obtížné. Škola je bez Vašich dětí smutná a prázdná. Chybí mi to věčné švitoření a bouchání dveří, chybí mi objetí Vašich spíše těch menších dětí, které se za svoje city ještě nestydí, chybí mi možnost pochvaly a pohlazení, na které žáčci čekají. Velmi mě mrzí, že ty naše prvňáčky jsem neměla možnost řádně poznat. Vždy mě dojímá až k slzám krásný předvánoční týden, kdy se podívám do tříd našich nejmenších, přinesu něco na zub a oni se pochlubí svými obrovskými pokroky, které se jim podařilo uskutečnit během pár měsíců, co se z nich stali velcí školáci. To vše letos padlo. Nejvíc se celá situace dotýká prvňáčků. Ti snad neměli ani možnost se hlouběji poznat. Všem Vám, kdo své děti podporujete a pomáháte jim, vyjadřuji hluboký obdiv a velký dík. Přeji Vám i Vašim (našim) dětem klidné a pokojné vánoční svátky a do nového roku jen vše dobré a hlavně zdraví!
Děkuji za vše Dr. Veronika Prchalová